Thomas Johnson
Z ThetaWiki
| Theta Fleet Character | |
|---|---|
| ...::: USS Scorpion :::... | |
| První důstojník | |
| Soubor:Thomas Johnson3.jpg | |
| Thomas Johnson | |
| Soubor:Cmd com.png | |
| Narození: | 24. 11. 2358 |
| Místo narození: | Stanice Jupiter II |
| Věk (k r. 2384): | 26 |
| Druh: | Člověk |
| Pohlaví: | Muž |
| Výška: | 185 cm |
| Vlasy: | Tmavě hnědé |
| Oči: | Hnědé |
| Partner: | Nikoliv |
| Potomci: | Nikoliv |
| Příslušnost: | {{{prislusnost}}} |
| Stupeň prověření: | {{{provereni}}} |
| Autorizace: | {{{autorizace}}} |
| Hráč: | Lukáš Nádvorník |
| United Federation of Planets | |
Obsah |
Thomas Johnson
Tato stránka vznikla z popudu zakořeněném ve faktu, že stránky ThetaFleet a s nimi i profily se změnily (a smazaly) už tolikrát, že mám sám ve své postavě za těch pět let docela zmatek. Tyto informace by měly být oficiální, sice ne kompletní a v něčem možná trochu v rozporu s dávno dříve řečeným, do budoucna se tímto ovšem hodlám řídit. Snad bude tento konečný profil ku prospěchu i ostatním hráčům.
"The only thing unbearable is that nothing is unbearable." Arthur Rimbaud
Osobní údaje
ID Číslo: 114-255-TGSF-SF13
Autorizace: Johnson - Pí - 58 - Gamma (používané po jmenování komandérem a FO), Johnson - 191 - Lambda - 427 (používané za dob velitele vědecké sekce), Johnson - omikron - 1837 - kappa (při přidání vědeckého oprávnění por. Dortzovi - doba velení VED sekce), Johnson - 197 - omikron - 629 (při formátování jádra ve VED sekci), Johnson - omikron - 449 - delta (při evakuaci strojovny a přípavě zažehnutí substance protomlhoviny za dob zástupného velení lodi), Johnson - 0754 - omikron - kappa (první příchod na USS Scorpion, aktivace komerční holoprojekce). Jedná se o všechny v archivech nalezené autorizace, které Thomas kdy použil. Zvýrazněné tučně považuji za nejkorektnější a s nimi budu pracovat nejčastěji
Úroveň prověření: 9 (aktuální), 8 (za dob velitele VED sekce)
Hodnost: komandér
Rasa: člověk, muž
Věk: 24 (k datu 2382)
Výška: 185 cm
Váha: 67 kg
Oči: tmavě hnědé
Vlasy: tmavě hnědé
Místo nar.: Stanice Jupiter II
Datum nar.: 24.11.2358
Záliby: Aktuálně především věda (temporální dynamika a plasticita času) a ostatní fyzikální discipplíny vědy, vážná hudba (Rachmaninov), dřívě hra na klavír a samozřejmě velení a moje milovaná posádka ;-)
Jazyky: federální angličtina, vulkánština (až po roce 2390, kdy působí na Vulkánu)
Rodina:
Otec – Dr. James Johnson, vedoucí vědecký pracovník projektu WARP-DRIVE (výzkum warpové teorie a způsobu cestování warpem obecně), stanice Jupiter II, zemřel při nehodě v roce 2373 (Thomasovi je čerstvých 15 let)
Matka – Deana Crusher Johnsonová, velvyslankyně pro Romulanské hvězdné Impérium v letech 2375-2388
Sourozenci - jedináček
Rodinný stav: svobodný
Vzdělání
2363-2372 – Základní škola, stanice Jupiter II
2372-2373 – Institut středoškolského vědeckého vzdělávání, stanice Jupiter III (Po roce přerušené-nedokončené)
2373-2377 – Akademie Hvězdné flotily (obor věda), Země, San Francisco
2376-2379 – Dálková studia na Ústavu teoretické fyziky, Země, Oxford
2377-2379 – Pokročilé studium na Akademii Hvězdné flotily, obor Warp technologie, San Francisco
2382-2382 - Postgraduální studium při Akademii Hvězdné flotily a Daystromova institutu, výuka na AHF (semináře termporální mechaniky), Země, San Francisco (Nedokončené-v průběhu!)
Služební záznam
2373-2379 - Akademie Hvězdné Flotily, Kadet
2380-2380 – Vědecká sekce (řadový důstojník), USS Posseidon, praporčík
2380-2381 – Vědecká sekce (řadový důstojník), SB 1 McKinley, praporčík
2381-2381 – Vědecká sekce (zástupce hl. vědeckého důstojníka), SB 1 McKinley, podporučík
2381–2382 – Projekt Červí díra, vědecká sekce (velitel vědeckého subsekce), komplex Galaxy, podporučík
2382–2382 – Akademie Hvězdné flotily, doktorské studium a výuka temporální mechaniky, San Francisco, poručík
2382–2382 – Vědecká sekce (velitel sekce), USS Scorpion, nadporučík
2382–2383 – Velitelský sbor (první důstojník), USS Scorpion, komandér (Současnost)
Vyznamenání postavy
2377 – Absolutorium s vyznamenáním, (základní kurz)
2379 - Absolutorium s vyznamenáním, (pokročilé studium)
Pozadí života před HF
Thomas Johnson se narodil 24.11.2358 na sedmnácté palubě stanice Jupiter II na orbitě stejnojmenné planety. Na této základně jen o několik podlaží rozsáhlejší než její starší sestra prožil Thomas celé dětství v relativní izolaci od okolního světa. Jeho otec James zde pracoval na v té době novém alternativním přístupu ke generaci warpových polí v Bellových laboratořích, které tak jako mnoho jiných věcí přežily celé dvacáté století a dožily se až dnešní doby. Spíše humanitně zaměřená Deana, Thomasova matka, v této ryze inženýrské a vědecké výspě uplatnění nenašla, proto dokončovala dálkově svá početná studia v oboru mezikulturní diplomacie zaměřené především na Romulanské hvězdné impérium.
Do doby, než začal jejich syn chodit do školy, se Thomas potýkal s velkou měrou izolace a samoty, jelikož dětí v jeho věku na základně bylo poskromnu. Na počátku své introvertní cesty tedy sklouzává ke svůdné laskavosti hudby a začíná se zatím ještě neohrabaně učit hře na klavír. Ten ho provází dokonce i velkou částí volného času ve studentnských letech, kdy navštěvuje základní školu na Jupiter II. Toto období je poměrně nezajímavé, Thomas se uzavírá před okolím a sní při pohledu z okna na hvězdy, na malé tmavé Slunce či hledá světlý jasný bod, který je prý Země.
V roce 2372 dokončuje základní kurz vzdělávání a zcela bez energie či zájmu o svou další budoucnost nastupuje tak jako většina jeho spolužáků na Středoškolský vědecký institut, který spravují a sponzorují Bellovy laboratoře (stejně jako financovaly výstavbu dodatečných stanic Jupiter II a III). V časech prozření si Thomas uvědomuje, že jeho kroky povedou pravděpodobně do stejných laboratoří jako jeho otce. Mladý Thomas si nijak neuvědomuje míru svázanosti života na zdejších základnách, stupeň indoktrinace, kterou místní lidé zažívají od silné vývojové firmy a vnímá svou budoucnost jako již naplánovanou skutečnost, již je třeba chápat jako podmalbu skutečnému životu, který se odehrává uvnitř člověka. V tomtéž roce tedy nastupuje na Institut, kde by studoval další čtyři roky, pokud by se nestala ona rodinná tragédie.
Dne 30.11.2373 pracoval doktor James Johnson na vědecké stanici RAMA (třída Orbital Office), v níž byl instalován generátor warp pole třetí generace, od něhož si Laboratoře slibovaly výrazné zvýšení přesnosti toku warpového pole cívkami. Tato téměř dokonalá homogenita v objemové výseči přibližně 19 metrů čtverečních (!) měla znamenat minimalizaci vnitřních i letových fluktuací o velmi výrazné procento, čímž by se navigační kontroly při letu i velmi vysokými rychlostmi mohly oddálit o mnoho hodin. Z neznámých nebo zatajovaných důvodů se ovšem stanice kolem 16. hodiny po silné explozi proměnila v oblak prachu a rozmělněných trosek. Pohřeb se konal o dva dny později za výrazné materiální pomoci Bell's Labs, projev zástupce ředitele byl srdceryvný. Rodina Johnsonových, tedy to, co z ní zbylo, je otřesena a zhroucena.
Několik dní po této události se Thomas rozhodne celý svůj život zasvětit vypátrání okolností úmrtí otce a zjištění skutečné odpovědnosti. Rozhodne se pro vstup do Flotily, jelikož tu chápe jako dostatečnou byrokratickou, která schopné lidi relativně rychle katapultuje do pozic, z nichž je možné už nějaké moci nabýt. Stihne svou přihlášku podat ještě před prosincovými uzávěrkami a dostává se ještě téhož roku na Akademii Hvězdné Flotily.
Prostředí Akademie mělo na Thomase silný vliv, jelikož míra blízkých sociálních vztahů s ostatními kadety ho uvedla do zcela odlišného světa, než znal. Měsíc po měsíci dochází k pomalé nápravě jeho silně uzavřené osobnosti a po půl roce by ho nikdo nenazval outsiderem. Přestože stín traumatické minulosti je přítomný stále, silné emocionální prožitky, které Akademie a námořní disciplína nabízí, zapříčinily, že Thomas během prvního roku na odplatu a nějaké investigativní pátrání zapomněl. Při studiu se postupně zaměřuje na vědecké obory, tedy krev otce se nezapře. Toto období je již popsáno v prvním půlroce existence ThetaFleet v lozích z čtyř ročníků Akademie.
Po úspěšném absolutoriu nastupuje Thomas na nadstandardní studium, které je v oboru Věda jistě zapotřebí. Jeho oblast zájmu se začíná profilovat jako warp technologie, především její fyzikálně-teoretický základ, dynamika warp pole a geometrie trupů. Souběžně s tímto programem na Akademii se mladý kadet obrací na Ústav teoretické fyziky, kde se rozhodně dálkově studovat obor základní temporální mechanika. Obě studia zdárně dokončí v roce 2379. Dostává hodnost praporčíka.
V závislosti na doporučení komandéra T'Challa, jeho profesora vědeckého kurzu a oborové nadstavby, je převelen na své první umístění na USS Posseidon, experimentální loď již neexperimentální třídy Prometheus.
Kariéra ve Hvězdné flotile
(Jak už to v podobných hrách bývá, Thomas jakožto postava založená v mých 17-ti letech, chtě nechtě musela ctít můj věk. Mé posty na TF se avšak vyvíjely příliš rychle (a čas příliš pomalu) na to, aby Thomasův služební záznam doznával nějakých velmi realistických rozměrů. Ale to už je asi úděl postav založených nezkušenými hráči a provázejících svého tvůrce po celou dobu jeho tvorby na TF. Hleďte proto na mou postavu trochu s nadhledem v tomto směru.)
První Thomasova zastávka (a byla to zastávka v pravém slova smyslu) byla pozice řadového vědeckého důstojníka na USS Posseidon, kde strávil všeho všudy jen několik málo měsíců. Místní poměry pro něj byly šokem a kontrastem k tomu, co znal z Akademie. Rivalita a v jeho očích výrazně vnímaná hostilita způsobily jeho okamžitou izolaci od ostatních členů posádky. Posseidon v té době kotvil u SB 1 McKinley a po značných psychických problémech mladého vědce v prostředí prestižní experimentální lodi se velení rozhodlo vyhovět jeho žádosti k přestupu na zmiňovanou základnu. Přestup byl pro Thomase táíživý ve smyslu ztráty možnosti podílet se na prestižních misích a budovat kariéru odrazem od velmi velkorysého prvotního zařazení.
Život na SB 1 byl mnohem klidnější a Thomas měl čas na svou vědeckou práci, pro kterou začínal být ve svém oddělení známý. Seznámil se blíže s kontraadmirálem Ricem, na filosofické toulky s ním vrchní promenádou stanice nemhl ještě dlouho zapomenout. Stanice však nežila tak poklidným životem, jak se může na první pohled zdát. Během roku služby se Thomas setkal s incidentem velkých atentátních operací a dokonce i relativně dlouhé epopeje způsobené samotným Q. Za schopnosti projevené během misí byl povýšen do hodnosti podporučíka a postupně převzal pozici zástupce velitele vědecké sekce.
Na této úžasné pozici s na svůj věk úžasnou hodností mohl Thomas sloužit ještě možná čtyři pět let a podílet se na fungování největší vesmírné stanice, kdyby nepřišel projekt Červí díra. Jednalo se o velmi utajovaný záměr vrchního velení Hvězdné flotily, nejvyšších vědeckých kruhů i Rady Federace. Patronát nad ožehavou otázkou několikrát projevil prý dokonce i prezident UFP. Thomas by samozřejmě žil svůj malý život zcela oddělen od děsivých rozměrů toho, co se spřádalo ve vysokých politických kruzích, kdyby ovšem neměl staré (až přátelské) vztahy s komandérem T'Challem, v té době už Mistrem Velkých vulkánských věd a zástupcem Vulkánu v těchto otázkách u Rady Federace, a bezpochyby i viceadmirálem Ricem (ten si své povýšení vysloužil poměrně hanebným krokem, kterým admirála Kříže zahnal do kouta ohledně projektu Dark Angel - dalšího tajného projektu týkajícího se vývoji maskování). Mise Červí díra potřebovala mladé schopné důstojníky na velice zajímavé pozice, důvody byly mnohé, ty nejpodstatnější byly ale děsivé. Projekt měl za cíl otevření časoprostorové brány mezi naší a galaxií M104, kde mělo dojít ke kolonizaci na základně dřívějšího průzkumu sondami a založení tak dalšího sektoru, sektoru Theta (odsud dřívější pojetí vzniku názvu celé hry ThetaFleet). Kolonizace předpokládala nutnost v předpokládaně zcela pusté končině založit rozsáhlé stanice a přes několik generací zakořenit. Snad více pro to než pro svoje schopnosti byl Thomas vybrán pro tuto misi. (Příběhy z tohoto období hry jsou, myslím, už také k dispozici, ale možná to tak trochu není dobře - nelze tvrdit, že to byly nějak výrazně plodné a ušlechtilé měsíce pro TF.)
Ať už skončila celá tajná mise do cizí galaxie jakkoli velkým neúspěchem, pro její členy vynesla velké preference u té byrokratické části Hvězdné flotily a velká většina z účastníků si vysloužila další povýšení a ta nejlepší doporučení. Mimo velké (opravdu velké) a podstatné zkušenosti si tedy Thomas z bývalého sektoru Theta odnáší i další povýšení - nyní je z něj již poručík, což je v jeho 23 letech už výrazně nezvyklé. Jeho kariéra tímto ale nekončí.
Thomas se rozhodne své zkušenosti nabyté v M104 rozpracovat do hlubšího fyzikálně-teoretického rámce, odmítá nabídky od lodí místních i vzdálených flotil a přesouvá se na Akademii Hvězdné flotily, kde nastoupí do postgraduálního doktorského studia v oblasti temporální mechaniky. Tento vědecký směr doznal totiž velkého rozvoje při tvorbě konceptu udržení červí díry a Thomas se v této oblasti začal cítit jako ryba ve vodě. Mladý poručík začíná na Akademii také učit - právě tuto rodící se disciplínu. Jeho sen je nyní už hmatatelný - začít pracovat pro Vulkánský teoretický Institut a rozpracovávat temporální otázky fyziky právě zde. Načež získat profesuru a tím i přístup do Velkých vulkánských archivů Vulkánské akademie věd.
Každý absurdní sen se ale musí rozbít, když se zdá být příliš blízko. Ke konci roku získává Thomas nabídku přejít na USS Scorpion, vlajkovou loď třídy Sovereign, která by měla zakládat Theta flotilu periferního sektoru 97. Nabídka to byla zajímavá, ale nijak výjimečná mezi těmi ostatními, které poručík už letargicky odmítal. Nyní už těžko dopátrat, koho to byl vlastně nápad (Thomas má podezření, že to byla práce Martela Tarkina, jeho přítele z dob SB 1 i projektu ČD), ale dodatek ke zprávě takovéhoto charakteru by musel zahrát na ješitnost i hrdost snad každého sebevíce zarytého mladého vědce. Velitel plavidla mu totiž nabídl pozici velitele vědecké sekce s náležitou hodností: nadporučík.
Představa vedení vlastního velkého vědeckého týmu (v již řečených 24 letech) a řízení snad nejmodernějších lodních laboratoří té doby ho přesvědčily. Thomas přijal, ale této vysněné pozice si mohl užívat jen pouhou jednu misi, tedy něco přes půl roku. Během této doby dokázal, že je schopný vést velké, po celé lodi rozvleklé oddělení stejně dobře jako mnohem starší a zkušenější vědce (překvapilo to nás všechny, i včetně Thomasova autora). První, ale zatím ještě velmi nejasné náznaky šílených věcí přístích se odrážely při jeho velení celé lodi, které přijal ve chvíli, kdy velitelský sbor byl zcela indisponován. Se svou lodí nyní stál proti neporovnatelně silnější romulanské vlajkové lodi třídy Alpha-Class, kde dokázal dostatečně kontrovat admirálu Telikovi a zažehnat vznikající roztržku (hodlal zažehnout substanci protomlhoviny, v níž se obě lodi nacházely - nátlak na Telikovy nervy uspěl).
Netrvalo příliš dlouho a stalo se, co muselo. Současný první důstojník opustil loď kvůli pro Thomase neznámým důvodům (chtěl se věnovat rodině) a toto křeslo bylo nutné obsadit. Kapitán ho jmenovala prvním důstojníkem a povýšila do hodnosti komandéra pár dní před počátkem druhé mise USS Scorpion. Thomas to nesl špatně, jeho dráha vědce ztroskotala. Přestože si v dnešní době na svou funkci už zvykl a ve velení na něj bylo spoleh a pro posádku byl dobrou oporou, stále se často vrací do hlavních laboratoří své lodi a nostalgicky se vrací tam, kde vždy chtěl být.
[..] "Myslím, že to nebude nutné," kapitán udělala dramatickou pauzu, "komandére Johnsone".
První vlna, která mnou proletěla, mě naplnila překvapením a štěstím z nepředpokládaného povýšení. Projevilo se to udiveným úsměvem. Druhá vlna ale smetla vše, co ta první dala vzniknout. S hrůzou v očích jsem si uvědomil, že kapitán nemá na mysli jen povýšení. "Kapitáne ?" Vyhrkl jsem ze sebe v konsternaci.
"Z pravomocí mě svěřených velením Hvězdné flotily vás tímto povyšuji do hodnosti komandéra a zároveň přeřazuji na místo prvního důstojníka hvězdné lodi USS Scorpion." Natalie se znovu posadila do křesla: "Gratuluji vám, jedničko."
[..] "Kapitáne, já nemůžu být první důstojník. Ani nechci. Můj život a vše, pro co jsem kdy pracoval, je tam dole. V laboratořích..." [..]
Alternativní Thomas Johnson
Popisuje majora Johnsona, reflexe komandéra Johnsona do paralelního vesmíru a vypěstěného klona TJ...
Budoucnost Thomase Johnsona
Zde je ve stručnosti popsána možná varianta Thomasovy budoucnosti tak, jak se prezentuje v lozích. Vývoj událostí je pravděpodobný, ale nikoli nezměnitelný, neboť v logu Úplnost víry: Finále je naznačeno, že starý Johnson pověřil svého přítele Tarkina poslední misí -- cestou časem a zásahem do proběhnuvších událostí.
Odchod z Flotily
Rok 2388. Druhý vojenský konflikt Breenské konfederace s Federací. Během něhož dojde na můstku USS Scorpion k velice nepříjemnému rozzuzlení dilemtu typické volby: přežití společnosti, nebo malé skupiny lidí. Naneštěstí po skončení konfliktu je tento nutný ale nemorální rozkaz vyšetřován soudním dvorem Hvězdné flotily. Thomas je povolán jakožto svědek. Odmítá proti kapitánu Youds svědčit, protože je si vědom, že by to vedlo k jejímu těžkému odsouzení. Neučiní tak ani po nátlaku admirality - z tohoto důvodu je mu doporučeno z Flotily odejít. Činí tak rád s pocitem naprosté vyhořelosti. Flotila pro něj přestala znamenat to, čím ho dříve fascinovala a poutala.
Několik měsíců žije v severní Normandii, kam se usídlila i jeho matka Deana. Nic nedělání je ale k uzoufání. Musí odejít. Po půl roce stráveném v novém domově ho opouští. Je mu čerstvých 30 let.
Vstup do kláštera
Rok 2393. Po pěti hluchých letech učiní Thomas rozhodnutí, které ho má vyprostit z vyprázdněného světa, jenž ho obklopil. Přilétá na Vulkán, The Forge, kde šplhá na vysokou sklaní stěnu. U jeho vrcholu ho vítá dveřník Řádu. Téhož roku se stává jeho členem.
Není nikterak jasné, co naplňovalo Thomasův život na prašném povrchu náhorní plošiny ve vulkánské poušti. Tráví zde více než 20 let.
Profesura a výzkum
Rok 2414. Po odchodu z kláštera nastupuje Johnson do Vulkánského teoretického institutu, kde získává docenturu. Přednáší o novém pojetí matematiky za použití nejpříspěnšjí vulkánské logiky. Generalizace neprobádaných oblastí matematiky do nové výstavbové struktury slaví dílčí úspěchy, předními vedci Federace ale stále není přijímána. Předpokládá se její rozpor v axiomatické části. Doc. Johnson po několika letech snažení upouští od této snahy a zaměřuje se na aplikaci vlastní formulace matematického kalkulu na obor svého dřívějšího zájmu: temporální plasticita. O dynamice času také začíná přednášet.
Rok 2420. Thomasovi je 62 let a navazuje spolupráci s Bellovými laboratořemi na stanici Jupiter II, kde kdysi vyrůstal a kde jeho otec zemřel. Výzkum je po několika měsících utajen a není zveřejňován. Nikdo přesně neví, co se odehrávalo za těmi silnými zdmi skvostně vybavené orbitální stanice, jisté ale je, že prostředky pro realizace nejbláznivějších Johnsonových nápadů se jenom hrnou. Thomas získává profesuru na Vulkánském institutu, výuku si užije ovšem jen krátce. Práce pro Bellovy laboratoře ho zcela vytěžuje.
Rok 2449. Definitivní odchod z Vulkánu a usídlení se na Jupiter station II. Doktor Johnson zveřejňuje historicky první ověřenou cestu časem. Přímo po tiskové konferenci bylo vybraným novinářům umožněno učastnit se v laboratořích zopakování experimentu. Radioaktivní vzorek byl přesunut o 7,699 let zpět do minulosti a následně o 8,226 let do budoucna a zpět. Federace jásá. Johnson rezolutně odmítá takové nadšení: nelze takto přesouvat živou hmotu bez poškození její stavby. Thomasovi je 91 let.
Poslední léta
Rok 2458. Thomas odchází ve svých 100 letech do důchodu. Dožívá svůj život v plodné tvořivé spisovatelské atmosféře v bytě svých rodičů na stanici Jupiter II. Navzdory očekáváním, Thomas má extrémně dlouhý život. Publikuje Střepy kaleidoskopu (2498), Filosofické rukopisy (2504) a De Essentia (2506). Tvrdí se, že je neustále izolován státními složkami, které v Nové Federaci kritizuje. O jeho smrti se neinformuje.
