Michael Bruno
Z ThetaWiki
Obsah |
Jméno Michael Bruno
Hodnost Sogh lagh
Pozice Hlavní taktický/bezpečnostní důstojník
Pohlaví Muž
Rasa Člověk/Francouz
Věk 22
[editovat] Fyzický vzhled
Výška 203 cm
Váha 75 kg
Barva očí Černá
Barva vlasů Černá
Fyzický popis:
viz foto. Jinak- fyzicky zdatný, ovšem nikoliv viditelně svalnatý, nebo ramenatý. Spíš hubenější postavy, ovšem svaly, pokud si sáhnete jsou pevné jako ze železa. Obvykle působí lehce rozjíveným dojmem, nikoliv ovšem, sedí-li u konzole nebo v kapitánském křesle.
rok 2383 IKS Veqlarh B: Vysoký, dlouhovlasý svalnatý muž ve zbroji. Velmi šlachovitý. Jeho tvář získala dravčí výraz a jeho chování je více strohé. Většinou nosí podivnou kovovou zbroj zakrytou kožešinami mnoha zvířat. Na zádech nosí meč, z něhož lze rozeznat jen jeho jílec. Vpřípadě nebezpečí nosí na zádech těžkou kuši.
[editovat] Rysy osobnosti
Temperamentní, je to Francouz a podle toho se chová. Když může tak si užívá, když je třeba tak tvrdě dře a nebojí se dělat to, co je potřeba. Jeho mottem je: "Dělám to, co považuji za správné!" A tímto se řídí. Je celkem upovídaný a snadno se seznamuje. Není snadné ho opít a i potom bude spíše nakažlivě veselý a povážlivě přítulný, než agresivní. Je celkem přátelský, nerad si dělá nepřátele. Když je ovšem potřeba dokáže být velmi tvrdý, až krutý. Třeba když chrání někoho, nebo něco, na čem mu záleží. Třeba čest. Mimochodem, Michael nesnáší, když ho někdo oslovuje Míšo. (Za to by vraždil)
Rok 2383: Málomluvný muž s krutým pohledem. Nedělá mu problém získat si klingonský respekt a nic jiného od nikoho nechce. Výjmečně ho lze zastihnout jak odchází z baru s kýblem Nitrovodky. Lidi ani klingony nemá rád a nebojí se jim to naznačit/říct/vysvětlit/odstranit toho otrapu. Je krutý a tvrdý, i když k tomu nemá zřejmý důvod. K nikomu se citově neváže.
[editovat] Minulost
Michael Patrik Bruno se narodil před 21 lety v Carhaix, malém městě v Bretani, Francii. Jeho matka pracuje ve výzkumu nových zemědělských plodin a jeho otec vyučuje bojová umění. Od malička vyrůstal v kontaktu s přírodou a společně s pomocí otce se učil chápat její zákony. Bojová umění dělal od doby, kdy uměl chodit, dělal je dobrovolně a rád. Už od malička byl v jejich domě často přítomen, tehdy kapitán hvězdné lodi USS Coronation, Michael Bruno, Patrikův dědeček.
Michael svého dědečka opravdu zbožňoval a když se rozhodoval jakou školu chce studovat a čím chce v životě být, měl na něj komodor Bruno velký vliv. Ovšem nebyl to on, kdo způsobil, že Michal je nyní důstojníkem flotily. Byla to Michaelova touha objevovat galaxii. Touha vědět kdo žije na tááámhleté hvězdě, a také touha chránit rodinu, město, Zemi, před veškerým nebezpečím, které by z vesmíru mohlo přijít. A nejspíš také dárek k 17 narozeninám, když ho strýc Jacques pozval na zatěžkávací jízdu fungl nové lodi USS Sabre. Ten pocit, když seděl v kapitánském křesle, ten pocit, že všude okolo jsou lidé, kteří usilovně pracují na tom, aby se tahle loď mohla připojit ke Flotile a bránit zájmy federace, to byl ten poslední kamínek na vahách, který zařídil, že se Michael rozhodl pro kariéru důstojníka a později snad i kapitána ve flotile.
Poté už následovalo jen několik let na akademii, během kterých se snažil zbavit dědečkova vlivu a toho, že jméno Bruno pro učitele automaticky znamenalo posun známky o jeden řád výš, což Michaela hrozně štvalo. Nakonec svůj konflikt vyřešil útěkem na opačný konec galaxie, než je komodor Bruno......na Havenward.
Po úspěšném dokončení akademie a odpromování jakožto nejlepší student z ročníku se Michael rozhodl, že bude pokračovat ve snaze dělat věci po svém, tak jak nejlépe umí a odmítl dědovu nabídku, že by mohl sloužit na lodi komandéra Rikera USS Titan jako velitel bezpečnostního týmu Delta ve prospěch výměnného pobytu v Impériu, kde si může být jist že za všechny úspěchy i nezdary si bude moct jen on sám. A tak nastupuje mladý Bruno na místo zástupce bezpečnosti na lodi jejíž název nezačíná písmeny USS, ale na hrdé lodi jménem IKS Veqlargh.
Po několika týdnech strávených na IKS Veqlargh před Michaelem vyvstalo obtížné rozhodnutí. Zůstat zde, na klingonské lodi, nebo se připravit k odchodu. Klingonštinu se již celkem obstojně naučil, na několik soubojů také může být hrdý, získal nové přátele i důstojné protivníky a otázkou jen zbývalo, jestli ho nyní nečeká štěstí někde jinde. I přes nezapomenutelnou oslavu a pozornost krásné Arteas blížil se Michael k rozhodnutí zmizet odsud, než bude příliš pozdě a loď se rozpadne posádce pod zadkem, ale poté nastal převrat. Jeho přítel a nadřízený Loki zemřel, zabit romulanskými vrahy.Nikdo neví proč, nebo jak se na loď dostali. Ale Michal to zjistí. A až se to dozví, nebude pro vrahy ani na Remulu bezpečno, protože jestli Michael od klingonů něco pochopil a přijal, je to jejich nezdolnost a touha vytrvat za každou cenu. A tak Michaela čekají nová dobrodružství.
Během krátkého intermezza které následovalo po zkáze Veqlarghu A se událo mnohé. Málo co ovšem bylo pro Michaela příjemné. Ztratil svou v poslední chvíli nalezenou lásku, poznal zradu, nenávist, hořkost a zklamání. Prošel si ty nejhorší zážitky, které mohou člověka potkat. Zprvu z nich vyšel jako uzavřený, nepřátelský muž, kterému na světě nezáleží ani co by se za nehet vešlo a jediné, co ho trápí je, aby se minulost už nikdy neopakovala. Čas a prožitky ho nakonec přesvědčily, že život není jednoduchý a že ani dobře míněné rady instruktorů na Sargarasu nemusí být za všech okolností správné. Díky mladé válečnici, kterou považoval za kluka a kvůli které nasadil svůj život je dnes už Michael jiný.
